Ex post poznámky pro jednoho levicového poslance

 Poznámky vznikly po slovní diskusi,ve které se vyskytly určité otázky

14.3.2007

1. Proč je dolar rezervní měna ve světě?

Protože ho kdekdo a rád přijímá jako platbu za své zboží. Tato všeobecná důvěra je způsobena tím, že za tento zelený papírek je možno – pokud si to jeho držitel přeje – dostat v zemi jeho původu nejen obrovské spektrum zboží, ale třeba si tam koupit pozemek s domem, který mi za půl dne zaregistrují jako můj majetek. A mým majetkem zůstane již navždy a nehrozí, že za pár let mi jej někdo znárodní bez náhrady. A nejen kupovat majetek, ale i investovat do akcií či dluhopisů, které reálně vynášejí úroky a dividendy.

Zatímco za „převoditelný“ rubl nejenže nebylo nic k dostání, ale pokud by se někdo z ciziny pokusil přivézt sebou do SSSR  ruble, aby si něco koupil, „dostal“ by několik let kriminálu za „podvracení devizového hospodářství“.

2 .Proč je cena ropy kotovaná v dolarech?

Právě proto, že dolarů koluje ve světě největší množství kvůli ad 1. Cena ropy se tvoří – a kolísá – denně na různých burzách a tzv. spotových trzích, kde se střetá nabídka a poptávka. Všichni – jak nakupující tak prodávající – samozřejmě chtějí, aby cena byla uváděna jen v jedné měně pro okamžité srovnání a také pro odstranění nejistoty vyplývající z kolísání směnných kurzů mezi případně několika měnami, ve kterých by byly ceny kotovány. To všechno jsou přesně ty důvody, proč bylo například zavedeno Euro.

Nikdo nebrání Mexiku, Kanadě, Rusku, Venezuele, Nigerií, Saudům, Iránu, Brunei či komu, aby prodávaly ropu za eura. Co by ale tím tyto státy získaly za výhodu? Že by mohly bez transakčních nákladů (zisky směnárníků ….0,25 %) rovnou investovat na evropské burze. Žádná ale není. Jsou jen národní burzy. Kupovat tam nemovitosti nebo podnikat. To je v Evropě o hodně těžší než v USA (dražší a byrokratičtější). Nakupovat dluhopisy deficitních vlád. Jsou ale ty dluhopisy nějak výhodnější než americké? A pokud ne, co jim za tento „favour“ ty vlády slíbí. Myslím, zda jsou ochotny jim poskytnout vojenské záruky proti Iránu (Arabům) či dát zelenou atomovému programu (Iránu)?   Jedinou výhodou prodeje za euro je možnost nakupovat v EU bez „směnárníků“. Tyto vícenáklady jsou však nepatrné a dají se navíc obejít různými instrumenty.

     Používání dolaru jako hlavního platidla v mezinárodním obchodu samozřejmě přináší americkým obchodníkům, podnikatelům i státu výhody. Obchodníci ušetří na transakčních nákladech a mají jasné srovnání cen, podnikatelé mají větší šance prodat svoje akcie a vládě se snáz prodávají její dluhopisy denominované v dolarech. Jenom část dolarů utržených za ropu utrácejí Arabové za konzumní zboží. Další část vydávají za americké akcie a dluhopisy. V tomto smyslu je EU v relativní nevýhodě, neboť volných eur v cizích rukách je relativně mnohem méně. Ten, kdo má dolary, si samozřejmě i dnes může koupit dluhopisy denominované v eurech (podle dnešního směnného kurzu), ale žije v nejistotě, co se týče dlouhodobého pohybu kurzu.  Jenomže jak dluhopisy tak akcie jsou v posledku nakupovány proto, že vynášejí. A vynášejí, protože jsou podpírány skutečně dynamických hospodářstvím vyrábějícím statky! Srovnej tempo růstu v USA a EU.  Mimochodem – dluhopisy kupují hlavně ti, kteří se bojí podnikat a riskovat – ať už v Americe nebo u sebe doma - a sázejí na jistotu (chtějí být rentiéry).  A tu největší nacházejí v Americe (v letech 2002 - 2005 koupili investoři ze SV dluhopisů za 100 miliard) .  Americké dluhopisy nejsou totiž žádné bezcenné zelené papírky,  ale jistotat výdělku v měně, za kterou lze na celém světě nakoupit reálné statky. A jistota je v lidské společnosti zbožím.  Amerika nabízí jistotu a za to mohou její dluhopisy slibovat třeba i menší  úrok než jiné. Nic tedy nedostává zadarmo.

Je snad zřejmé, že uvedena relativní výhoda USA stojí a padá ze stavem její hospodářské podstaty. Jakmile by se investice do podnikání přestaly v USA vyplácet více než jinde a vývoj státního dluhu by zpochybnil schopnost USA dostát svým dluhopisovým závazkům, nejenže by přestal příliv dolarů nakupujících akcie a dluhopisy, ale naopak lidé by se akcií a dluhopisů vzdávali a za utržené nebo již předtím držené dolary žádali v Americe zboží. Náraz poptávky by vyvolal růst cen v USA a mohl roztočit inflaci. To by donutilo centralní banku (Federal Reserve) zvýšit úrokovou míru, což by mohlo vést k recesi.

3. Energetická závislost USA a Evropy na Středním východě (SV).

USA spotřebují denně 17 mil barelů ropy, z toho 42% pokrývají z vlastních zdrojů. Ze SV dovážejí 12%. Roční spotřeba USA je cca 6 mld barelů (z toho 700 mil. barelů ze SV).

EU dováží ze SV 30% své spotřeby ropy

Za všechnu dovezenou ropu zaplatily USA v r. 2006 celkem $ 180 mld., tj. 1,4 % HDP

Pro zajímavost: objem světového obchodu s ropou je – při barelu za 55 dolarů – asi 1 bilión dolarů, tj. asi 7 % amerického HDP

V USA jsou obrovské zásoby tzv. olejnatých břidlic, v nichž se nachází asi 60 – 80 miliard tun ropy (tj. při dnešní spotřebě by stačily na 100 let!)

Dále se v USA nacházejí zásoby uhlí ve výši 500 miliard tun (ekonomicky těžitelného).

Z toho plyne, že USA nejsou na Středním východě z hlediska energetických potřeb závislé strategicky. Takto je závislá pouze EU (a Čína a Indie), která nemá ani vnitřní zdroje ropy/plynu ani zásoby uhlí.

Na druhé straně ovšem blahobyt USA alespoň do jisté míry závisí na hospodářském růstu v Evropě i jinde světě, neboť ten nejen nabízí pro amerického spotřebitele/turisty zajímavé produkty, ale jeho hospodářský pád a následné války by Ameriku nakonec stejně postihly.

O vlastním důvodu útoku na Hussejnův režim až příště.

5. Obecná poznámka

Značná část debaty na levici ve světě o americké politice – včetně role petrodolarů -  má stejný vztah k realitě jako debata radních v Kocourkově o tom, zda je pro Kocourkov významnější slunce nebo měsíc. Kcourkovští radní uvažovali takto: Slunce svítí ve dne kdy je tak jako tak světlo, proto není důležité, za to měsíc svítí v noci, kdy je tma, a proto je důležitejší než slunce! 

Tím měsícem jsem mínil právě dolarové bankovky a dluhopisy. Jindy je to zase OSN.