Komentář k interview prezidenta republiky

Václav Klaus v interview otištěném v Lidových novinách  6.10.2012 řekl mimo jiné:

„Já jsem od prvopočátku bojoval v sobě i v rámci ODS se střetem dvou rovin – liberální a konzervativní. Já jsem se týdny trápil, jak nazvat naši stranu, protože jsem chtěl, aby v názvu bylo vyjádřeno i to liberální, i to konzervativní. Trošku nám to konzervativní ukradla skupinka, do které patřili už tehdy ti Jochové, celá ta ODA. Pojem liberálové zase trochu ukradli pánové Rychetští, když v rámci dělení OF založili Liberální klub. A já jsem si zoufal, že obě tato slova jsou ukradena, a tak jsme nakonec dospěli k názvu ODS...“

      Fakta:

1. Ukrást znamená vědomě si přivlastnit něco, co patří jinému. Ten, kdo krade, je morálně špatná osoba - zloděj.

2. ODA byla založena 17.prosince 1989. V té době nebylo komu tento název „ukrást“, popřípadě jeho název napodobit. ODS vznikala teprve na jaře 1991. To VK ví.

3. V názvu ODA se slovo „konzervativní“ nevyskytuje. To také VK ví.

4. Z toho plyne, že oněch 13 zakladatelů ODA žádný název neukradlo. Označit je za zloděje znamená tedy vědomě říkat nepravdu, tj. lhát.

5. Naproti tomu je název „ODS“ zcela jednoznačně inspirován názvem ODA. Politický obsah obou názvů- „občanský demokratický“ - je totožný. Pojmy „aliance“ a „strana“ nezavádějí žádnou jejich odlišnost co do politického poselství vyjádřeného názvem. Kdyby někdo chtěl mluvit v tomto případě o krádeži, měl by alespoň mít v pořádku fakta, tj. silnou podobnost, a časovou posloupnost (nejdřív byla ODA a poté ODS).

Komentář:

Skutečnost je ale o dva řády horší než pouhý incident spočívající v tom, že jedna osoba jiné osoby lživě označí za zloděje či plagiátory.

Za prvé je autorem křivého nařčení občanů republiky samotný prezident republiky, tj. osoba, která by se vzhledem ke své roli ve společnost měla nepravostem a ničemnostem vyhýbat ze všech občanů nejdůsledněji. Pokud takto lže, pak se dopouští zneuctění a ponížení svého úřadu – skutečného atentátu na prezidentství!

Za druhé obvinit kohokoliv z toho, že ublížil druhému v době, kdy ten druhý ještě neexistoval, vykazuje příznaky rozpadu vědomí a duševní choroby. Jen člověk v tomto stavu může veřejně tvrdit věci, které se nemohly stát za žádných okolností. Tento typ výroku se nazývá ontologická lež.

Vedle tohoto je užívání jména předsedy Ústavního soudu jako označení pro určitou kategorii těch lidí, co také něco „ukradli“, pouhým prohřeškem proti bontonu, byť za normálních okolností by ve standardním demokratickém státě mělo mít dramatické důsledky.