Quo vadis MF Dnes

Publikováno 10.6.1996 v MF Dnes
 
    Je standardním postupem v parlamentních demokraciích, že pokud dosavadní koalice ztratí ve volbách většinu, jako je tomu dnes u nás, pak do úvahy připadá několik řešení. Tím prvním je pokus o novou koalici, která by měla většinu. V naší situaci tomu odpovídá koalice ODS-ČSSD. Obě strany by samozřejmě musely přistoupit na vzájemné kompromisy a jasně definovanou dohodu, nicméně plodem takovéhoto státnického činu by byla stabilní vláda. Ve světě nejsou takovéto koalice ničím výjimečným a její vytvoření by navíc vyslalo do světa signál, že politické poměry v České republice jsou již velmi standardní a vyzrálé.
    Druhou nejlepší možností je vytvoření menšinové vlády s podporou části opozice. U nás to znamená dosavadní koalici s podporou ČSSD. Takovéto řešení přinese stabilitu pouze tehdy, přednese-li ČSSD veřejně - tj. před celým národem - podmínky, za kterých nechá koalici nerušeně vládnou. Pokud takovéto podmínky nebudou jasně před miliony svědků- občanů stanoveny, pak by se musela koaliční vláda denně dívat směrem k Lidovému domu v neustálých obavách o svůj osud. To by bylo nejen ponižující, ale především by to nepřineslo vůbec žádnou stabilitu.
Třetí možností jsou samozřejmě předčasné volby. Ty však představují zbraň, jež je použitelná nanejvýš jednou a to s velmi nejistým výsledkem. Do jejich konání by trvala nestabilita. Navíc by se na jejich konání musela shodnout parlamentní většina, tj. konaly by se v termínu, který by vyhovoval spíše opozici než koalici.
Tyto pohledy představují klíč k chování ODA v povolebních dnech. Protože jak ODS, tak ČSSD myšlenku tzv. velké koalice svorně odmítly, zůstává možnost menšinové vlády. Dokud však nebudou ze strany ČSSD vysloveny podmínky přijatelné pro všechny tři koaliční strany, dotud nemá smysl jednat o počtu ministerských židlí pro jednotlivé strany. ODA zatím vůbec nijaké požadavky nevznesla. Jediné, co zatím ve věci křesel konala, bylo, že její předseda Kalvoda naléhal na předsedu Zemana, aby nevetoval V.Klause v roli premiéra. Samozřejmě platí, že ODA je připravena ke kompromisům ve věci svého programu, bude-li to nutné v zájmu ustavení stabilní vlády.
    Nikdo samozřejmě není povinen sdílet tato hlediska ODA a každý má právo dívat se na věci jinak. Domníváme se však, že by kritika postupu ODA měla být věcná. Musím se proto přiznat, že jsem byl velmi nemile překvapen napadáním ODA ze strany komentátorů MFD ze dne 7.6.1996. Podsouvání podlých úmyslů a především použité výrazy jsou daleko za hranicí toho, co by se mělo vyskytovat v seriozním listu. Vyvolávají u řady lidí vzpomínky na hulvátské kampaně v totalitní minulosti. Pohrdání 385 369 voliči ODA, resp. celkem 874 718 voliči tzv."pidistran" ODA a KDU-ČSL v listu, který obhajuje princip parlamentní demokracie, je něčím šokujícím.Nezůstalo však bohužel jen u nadávek a nauctiutrhání vedení ODA. V sobotu 8.6.1996 nabraly věci dalšího obratu. V oblaku útočných formulací na adresu ODA se zaleskla sekyra vykreslená perem komentátora M.Weisse ve sloupci, který vyjadřuje názory listu MFD.Tato sekyra má jméno většinový volební systém, který by, jak M.Weiss se zřejmým uspokojením konstatuje, ukončil život malých stran. Sekyra je ovšem nebezpečná pouze tehdy, pokud existuje sekerník. A M.Weiss ihned oznamuje jméno, resp. jména potenciálních sekerníků - ODS a ČSSD. Tentýž komentátor, jenž považuje myšlenku velké koalice spočívající na dohodě mezi ODS a ČSSD v zájmu stability České republiky za politické rouhání, neboť by prý "pošpinila" ODS, nespatřuje nic rouhavého na myšlence nalezení společného "sekernického" konsensu mezi ODS a ČSSD. Jinými slovy, MFD nespatřuje nic rouhavého na myšlence dohody mezi ODS a ČSSD o společném postupu při provedení ničeho menšího než ústavního puče, který by - vyjdeme-li z výsledku posledních voleb - zbavil 45% českých občanů možnosti vyjádřit svoje politické preference.Jednalo by se o sice legální, ale naprosto nelegitimní ústavní puč, neboť volební systém nebyl předmětem volební kampaně a strany pro jeho změnu nemají žádný demokratický mandát.Výhrůžka MFD na adresu ODA je jednoznačná: "Buďte poslušným satelitem ODS, nebo jinak se může docela dobře stát, že vás ODS spolu s ČSSD zlikviduje!". Vskutku skvělý příspěvek ke koaliční soudržnosti, vskutku skvělý příspěvek k politické kultuře v České republice! Ptám se, jakého ohně je komentář M.Weisse kouřem?M.Weiss nadepsal svůj komentář titulem "Těžké časy ODA". Myslím si, že mnohem případnější titulek by měl znít "Těžké časy České republiky", neboť pokud takhle píše největší deník v ČR, pak nás čekají vskutku těžké časy.Quo vadis MFD?