Zasloužili se o stát

Komu: Vážený pan Martin KOMÁREK, MFD

             fax:2206 2211

 Od koho: Pavel Bratinka, člen ARCHY

                fax: 312 43 89

 24.11.1998

Zasílám k volné dispozici následující článek.

    ZASLOUŽILI SE O STÁT!

     (neotištěno)

   Po velmi nízké voličské účasti v senátních volbách zaznělo mnoho hlasů, které z této volební účasti vyvozovaly velmi nízkou legitimitu senátorů či senátu a některé hlasy dokonce z toho vyvozovaly závěr, že senát je třeba zrušit.

   Tyto hlasy zcela zřejmě vycházejí z předpokladu, že pouze ty instituce státu, které jsou populární nebo do kterých se konají volby za hojné účasti voličů, mají oprávnění k existenci. Považuji za nutné tento předpoklad odmítnout.

    Absurdnost těchto názorů lze nahlédnout poté, co si připomeneme účel existence státu:

1.    Zajistit bezpečnost společnosti na jeho území

2.    Zajistit vnitřní mír a možnost jeho občanů v co největší míře realizovat svoje životní záměry – tj. zajistit řád a svobodu.

    Aby stát mohl svým účelům dostát, musí disponovat určitou nesmlouvavou mocí, tj. na jeho území musí existovat mocenské instituce, jejichž rozhodnutí musí občané poslechnout. Je ale zároveň zjevné, že každá mocenská instituce je potenciálně schopna překročit svůj vymezený účel a začít korumpovat a ničit právě to, k ochraně čehož byla zřízena. Jediným účiným prostředkem proti tomu je pouze zřízení jiné mocenské instituce, která by stála takovému zvratu v cestě.

     A toto je přesně role senátu. Má stát v cestě poslanecké sněmovně, pokud by tato tvořila zákony v podobě diktované krátkodobými předvolebními hledisky. Má stát v cestě poslanecké sněmovně, pokud by politické síly v ní zastoupené se rozhodly z mocenských pohnutek měnit ústavu. A konečně má být prostorem, kde se uvažuje o zájmech státu a jeho zákonech z hlediska jeho smyslu a nikoliv z hlediska volebních preferencí příští měsíc.

      Toto všechno je navýsost žádoucí bez ohledu na to, zda senát je či není populární. Příliš populární nebude nikdy, vyjma nějakých mezních situací, kdy bude třeba jediným fungujícím tělesem. Nicméně je pravda, že jeho nepopulárnost je extrémní. To je ale způsobeno tím, že  výkon jeho osazenstva je zatím  jeho smyslu mnohé dlužen. K nápravě je zapotřebí dvou věcí.

     Za prvé to chce volit do senátu morálně a názorově vyprofilované osobnosti. Bude zcela přirozené a nebude vůbec na závadu, budou-li tyto osobnosti zjevně podporovány různými politickými stranami. Ale musí to být tak, že politické strany se budou ucházet o to, aby za ně ta či ona osobnost kandidovala, a to jednak samozřejmě proto, že jim bude názorově blízká, ale zároveň proto, že bude ve veřejnosti známa jako někdo, kdo není ochoten se při svém hlasování řídit okamžitými mocenskými potřebami té které politické strany a právě proto má šanci být zvolen.

    Za druhé to chce čas. Jen čas totiž může způsobit, aby duch nějaké instituce ji prostoupil natolik, že si zformuje do své podoby všechny, kdož se stanou její součástí, a ti pak jsou schopni tohoto ducha reprezentovat ve společnosti.

    Náš stát není  jen pro dnešek, tak jako náš život není jen pro náš dnešek. Nelze je proto podrobovat hlediskům okamžitého maximálního užitku. Proto rozhodně  chvalme ty, kteří přišli k senátním volbám. Zasloužili se o stát a o budoucnost!