Komu: Vážený pan Martin Komárek, MF Dnes 2206 2211 Od koho: Pavel Bratinka, fax 312 43 89  Věc: Příspěvek k diskuzi o významu 28.října 1918 k případnému otištění    Vlast jako závazek říjen 1998          V souvislosti s 80.výročím vzniku Československa se opět vynořila otázka potřebnosti či nepotřebnosti hrdosti na vlastní stát či dokonce zda takováto hrdost je vůbec něco kladného. Podle mého mínění na tuto otázku nelze odpovědět dříve než si vyjasníme, za jakých podmínek se něco za důvod něčí hrdosti...

Napsáno v červenci 1998 po schválení menšinové vlády ČSSD, nabídnuto, neotištěno.          ČR má vládu, jejíž program získal ve volbách podporu  32 % voličů a ve Sněmovně tak získal 37 % poslanců. To je z hlediska Ústavy ČR zcela v pořádku, neboť za určitých okolností stačí k vyslovení důvěry vládě podpora pouhých 34 poslanců, tj. 17 % z celkového počtu 200.        Zcela jiné počty ale platí v případě svržení vlády vyjádřením nedůvěry – k tomu je zapotřebí absolutní většina všech poslanců,...

      Červenec 1998 Nabídnuto MFD, ale neotištěno.                Smlouva mezi ČSSD a ODS je napadána jako protiústavní. Považuji takový argument za nešťastný nikoliv pro jeho zjevnou nepodloženost, nýbrž proto, že pomáhají odvádět pozornost od skutečného jádra věci, které je znepokojující.        Demokratický politický systém – nemá-li být fraškou – vyžaduje, aby občané mohli rozhodovat o tom, co budou mocenské struktury státu dělat. Musí mít proto možnost volit mezi...

  Politické strany existují kvůli tomu, aby občané mohli rozhodovat o tom, jaké řešení problémů si přejí a kam chtějí, aby jejich stát směřoval. Politické strany tedy existují proto, aby demokracie byla možná, aby volby byly skutečnou volbou občanů. Politické strany musí proto být definovány a oživovány svými názory na řešení problémů či směřování státu. Je samozřejmé, že pokud svoje názory míní vážně, musí mít zájem ve volbách získat co nejvíce moci k jejich uskutečnění. Avšak moc nesmí být jejich primárním zájmem – jejich vůle k moci musí být jen jakýmsi stínem jejich vůle uskutečnit...

 Můj komentář k volbě předsedy Politického gremia ODA provedenou Ústředním sněmem ODA na konci ledna 1998. Předsedou byl zvolen Michal Žantovský. Komentář jsem adresoval všem členům US i dalším členům ODA. Vzhledem k tomu, že se v následujících dnech dále potvrzovalo, že  provedený postup vůči Politickému gremiu má napříště být nezvratným  pravidlem, vystoupil jsem 25.2.1998 z ODA.      K  volbě předsedy Politického gremia ODA.   1. ODA vždy aspirovala být civilizovanou stranou stavěnou na zásadách...

        17.ledna 1998, Základní škola. Všetaty       Dnes vzpomínáme již 29. výročí smrti Jana Palacha.     Je to neuvěřitelně dávno, pokud se čas měří na převratnost událostí, které se od té doby staly: tou nejpřevratnější byl samozřejmě pád komunistické říše, která se zdála být na věky, jak tvrdila její nadutá hesla a ideologie. Ona říše měla totiž k dispozici nejenom aparát násilí, ale i takový aparát na prosazování lží, jaký svět nikdy předtím neviděl      Jan Palach byl jednou z nesčetných...

        Návrh, jak v MFD komentovat za ODA výsledek voleb v červnu 1996.       ODA post factum.        K základním principům svobodné společnosti patří, že princip konkurence je třeba uplatňovat nejen v hospodářství, ale i v oblasti sdělovacích prostředků.         Na stránkách MFD zaznívá a bude zaznívat celá řada názorů na výsledek voleb, jeho příčiny a role jednotlivých stran. Princip konkurence vyžaduje, aby občas zazněl názor i nějakého...

  Napsáno v červnu 1996       Je standardním postupem v parlamentních demokraciích, že pokud dosavadní koalice ztratí ve volbách většinu, jako je tomu dnes u nás, pak do úvahy připadá několik řešení. Tím prvním je pokus o novou koalici, která by měla většinu. V naší situaci tomu odpovídá koalice ODS-ČSSD. Obě strany by samozřejmě musely přistoupit na vzájemné kompromisy a jasně definovanou dohodu, nicméně plodem takovéhoto státnického činu by byla stabilní vláda. Ve světě nejsou takovéto koalice ničím výjimečným a její vytvoření by navíc vyslalo do světa signál,...

                Vztah ODS a ODA není soubojem programů, ale svérázných osobností, které nejsou s to soužít v jedné straně, napsal J.Leschtina ve svém komentáři „Spojí levý Fenix dvě O“.       Je pozoruhodné, že tak prominentnímu novináři, jakým bezpochyby JL je, uniká to, co bylo již v červnu 1992 jasné statisícům voličů a co je dnes jasné dvojnásobnému počtu lidí (narážka na tehdejší volební preference – pozn. autora) – totiž že ony „svérázné osoby“ nejsou s to žít v jedné...

Otištěno v samizdatové revui Prostor č.12, leden 1989 Kdybychom tuto otázku položili náhodně vybraným lidem na způsob výzkumu veřejného mínění, jsem si jist, že velká většina z nich by se cítila formulací otázky zaskočena. O podnikání se v souvislosti s jedincem mluví jako o podnikání soukromém a spory o něm jsou vedeny takřka výlučně z čistě utilitárního hlediska: v jakém rozsahu by mělo u nás být povoleno zájmu zlepšení hospodářské situace. Zároveň se důvodně obávám, že většina z těch, kdož by si přáli, aby se soukromému podnikání dostalo širokého pole působnosti, by své stanovisko...